Jak může poplašné zařízení chránit váš dům

15.11.12 | autor Renovujeme a modernizujeme

Kdo si chce zajistit optimální komplexní bezpečnostní řešení pro svou domácnost, spojí mechanické zabezpečení oken a dveří s poplašným zařízením, jednoduchým na obsluhu.

Schématické znázornění hlídání vnitřního prostoru domu pohybovými hlásiči.Schématické znázornění hlídání vnitřního prostoru domu pohybovými hlásiči.

Mechanika a elektronika poskytují komplexní bezpečnost

Poplašné zařízení aktivuje a deaktivuje klíčový přepínač nebo separátní spínač.Poplašné zařízení aktivuje a deaktivuje klíčový přepínač nebo separátní spínač.
O vyhlášení poplachu se většinou starají sirény s vestavěným majákem.O vyhlášení poplachu se většinou starají sirény s vestavěným majákem.

Mechanická zabezpečení představují pro zloděje překážky, které musí překonat. V nejlepším případě vloupání překazí, nemohou ale nikdy na toto vloupání reagovat tím způsobem, že by spustila poplašné zařízení a zmobilizovala pomoc. To je úkolem zařízení na hlášení vloupání, většinou nazývaného poplašné zařízení. Proto může takové poplašné zařízení představovat účinný doplněk k zabezpečovacím opatřením.

Základem efektivního zabezpečovacího systému – a nikdy není dost takového zdůrazňování – je ale v každém případě mechanická ochrana: tedy dobré zámky, zabezpečení proti vypáčení atd.
Principiálně se ale každá mechanická překážka nechá překonat. Žádný zámek není dostatečně rafinovaný, aby dovednému a moderními nástroji vybavenému pachateli vždy mohl odolat. Pro odborníky je dnes konkrétní zabezpečení pouze otázkou doby – totiž času, který potřebuje případný zloděj podle očekávání na to, aby toto zabezpečení překonal. Vše, co trvá déle než pár minut, lupiče odrazuje. Vzniká totiž nebezpečí, že bude během této doby odhalen. Proto si raději vyhledá jiný objekt, který jasně bude klást menší odpor.

Pokud se mu ale podaří překonat stávající mechanické zabezpečení a vniknout do domu nebo bytu, může už za jistých okolností v klidu odcizovat a způsobit tak značné škody. Pokud vloupání zůstane nezpozorováno a majitelé bytu jsou ještě daleko od domova nebo dokonce na dovolené, nikdo si pobytu zloděje nevšimne.
Dozví se to pouze v případě, že by ještě bylo dodatečně namontováno poplašné zařízení. Svou sirénou vzbudí pozornost – podle zapojení – u sousedů, přímo na policii nebo u profesionální bezpečnostní služby.

Základní princip poplašného zařízení

Mechanické zabezpečení poskytuje, pokud to tak chcete, aktivní ochranu. Klade zloději mechanický odpor. Pokud je však tento odpor překonán, je dům zloději vydán na milost.

Oproti tomu poplašná zařízení zlodějům nebrání. Reagují ale na jeho vloupání a alarmují třetí stranu. Tak, jako mechanické zabezpečení nepřivolá žádnou pomoc, tak také poplašné zařízení neumí klást pachateli vloupání odpor. Oba tyto faktory se ale společně mohou výborně doplňovat a dávat tak optimální komplexní zabezpečovací systém. Každé poplašné zařízení se skládá ze tří základních komponent:

  • senzor (čidlo, detektor),
  • poplachová ústředna,
  • vnější a vnitřní siréna alarmu.
Čidla (detektory) poplašného zařízení dávají signály centrále, která spustí akustický poplach nebo automaticky vytočí číslo na telefonu.Čidla (detektory) poplašného zařízení dávají signály centrále, která spustí akustický poplach nebo automaticky vytočí číslo na telefonu.

Další doplňující prvky jsou možné, např. doplnění o zařízení, které je k centrále připojeno v pohotovostním nebo nepohotovostním režimu s drátovým nebo bezdrátovým připojením.

Jak tyto tři základní prvky navzájem spolupracují? To ukazuje obrázek na straně 291. Senzory registrují fyzickální změny ve svém snímacím poli a předávají o tom signál do ústředny, ke které jsou připojeny drátově nebo bezdrátově. Na tento signál reaguje ústředna podle naprogramování tak, že ihned nebo se zpožděním vydá sirénou nebo výstražným majákem akustický nebo optický poplašný signál, popřípadě přes automatický telefonní hlásič přivolá pomoc.

Prvky poplašného zařízení

Magnetické spínače, které reagují na náhlé otevření okna, se skládají ze dvou dílů: jeden přijde na okenní rám a druhý na křídlo okna.Magnetické spínače, které reagují na náhlé otevření okna, se skládají ze dvou dílů: jeden přijde na okenní rám a druhý na křídlo okna.
Pohybové hlásiče jsou nasměrovány tak, aby mohly hlídat pokud možno celý prostor. Nejlépe je zavěšte hned pod strop do výšky 240–270 cm.Pohybové hlásiče jsou nasměrovány tak, aby mohly hlídat pokud možno celý prostor. Nejlépe je zavěšte hned pod strop do výšky 240–270 cm.
U magnetických spínačů se magnet připevní vždy na pohyblivou část, tedy na okenní křídlo. V protikusu je magnetický spínač (detektor).U magnetických spínačů se magnet připevní vždy na pohyblivou část, tedy na okenní křídlo. V protikusu je magnetický spínač (detektor).

Pro každý úkol hlídání je dnes možno nalézt vhodný snímač (senzor) poplachu.

Existují magnetické spínače, které reagují na otevření oken a dveří. Ty se skládají ze dvou podobně vypadajících plastových krabiček. V jedné z nich se nachází magnet, ve druhé vlastní spínací prvek. Magnetické spínače jsou namontovány tak, aby byl magnet na pohyblivé části dveří nebo okna. Pro zajištění okenních skel se používají detektory rozbití skla.

Rozlišujeme mezi aktivními a pasivními detektory rozbití skla. U pasivního provedení reaguje senzor na velmi vysoký kmitočet, který vzniká, když se sklo rozbije. Stačí přitom jedno pasivní čidlo na celou místnost. Aktivní hlásiče rozbití skla jsou vybaveny piezoelektrickým měničem, který mění kmitočet při rozbití skla na proudovou veličinu. Aktivní hlásiče rozbití skla jsou silikonovým lepidlem přilepeny přímo na zabezpečované sklo. Pro každé sklo tak musí být jeden aktivní hlásič.

Doposud zmiňované senzory jsou vhodné v první řadě na kontrolu vnějšího pláště budovy, jako jsou dveře a okna. Pro kontrolu vnitřních prostorů se používají pohybové hlásiče.

Nejčastěji používaná pohybová čidla využívají infračervené záření (vyzařování tepla), které člověk vydává. Přístroj svou optikou snímá určitý úhel, zpravidla 90 stupňů. Zrcadlová optika rozděluje snímanou oblast na vzájemně ohraničené úseky. Pokud uvnitř snímané zóny dojde k pohybu nějakého teplo vydávajícího člověka (zloděje), registruje pohybové čidlo změnu tepelného záření a spustí poplach.

Poplachová ústředna alarmu je mozek poplašného zařízení

Rozlišujeme mezi drátovým a bezdrátovým poplašným zařízením. U klasické kabelové techniky je každý senzor (hlásič) spojen s centrálou zařízení. Spolehlivost přenosu je u takových zařízeních velmi vysoká, ale montáž je náročná a příslušně drahá. To platí zvláště pro dodatečné vybavení stávajících budov.
U bezdrátového zařízení má každý hlásič malý vysílač, který své signály vysílá na přijímač centrály. Data musí být kódována, aby nemohlo dojít k sabotáži. U bezdrátového zařízení se kabely téměř nepoužívají. Proto je náročnost instalace v porovnání s drátovým zařízením výrazně nižší. To platí i o dodatečných výbavách.
Je ale jedno, zda je použita drátová nebo bezdrátová technika: V každém případě přijdou signály z hlásičů do centrály alarmu, která tvoří mozek zařízení. Ta vyhodnocuje příchozí signály a popřípadě spouští poplach.

Obsluha poplašné centrály je relativně jednoduchá. Zpravidla má ukazatele pro: Alarm, Poruchu, Narušení, Sabotáž, Pohotovost/klid, Výpadek baterie nebo sítě a Poruchu provozu.

Pokud dojde k výpadku sítě, musí baterie instalovaná v centrále zajistit provoz zařízení na minimálně 60 hodin. Pokud je zajištěn přenos na pult bezpečnostní agentury či policie, pak stačí 12 hodin.
Při výběru místa montáže musí být respektovány dva principiálně protichůdné aspekty. Pro pachatele vloupání by neměla být centrála přímo viditelná a neměla by být pro něj snadno přístupná. Na druhé straně by měla být uživateli umožněna snadná obsluha.

Kompromisem je skrytá instalace centrály alarmu se současnou instalací dodatečného dálkového ovládacího zařízení, například v ložnici nebo u vchodových dveří. Pokud se neprovádí instalace dodatečného dálkově ovládaného zařízení, je zařízení při opuštění bytu zapnuto do pohotovostního režimu přímo na centrále – s předem naprogramovaným zpožděním pro opuštění bytu a příchodu do něj, aniž by se spustil alarm. Přitom je třeba dát pozor na to, aby toto zpoždění nebylo příliš dlouhé a neumožnilo pachateli najít centrálu a vypnout ji. Toto řešení se však používá jen u nejjednodušších alarmů, běžně je instalována oddělená klávesnice.

.
Líbil se vám článek?
 Váš příspěvek