Základní znalosti o zdění: Postup práce

30.09.12 | autor Renovujeme a modernizujeme

Nejsolidnější metodou výstavby je kladení tvárnice na tvárnici. V této kapitole se naučíte, jaké druhy tvárnic existují a jak se s nimi odborně pracuje.

Tak se míchá malta

 Zde jsou složky univerzálně použitelné vápnocementové malty. Potřebujete vodu, cement, vápno a písek. Zde jsou složky univerzálně použitelné vápnocementové malty. Potřebujete vodu, cement, vápno a písek.
Menší množství malty se dají pohodlně namíchat v kbelíku. Složky se nejprve smíchají nasucho, a až potom se přidá voda.Menší množství malty se dají pohodlně namíchat v kbelíku. Složky se nejprve smíchají nasucho, a až potom se přidá voda.

Stejně jako beton je i malta anorganický materiál, který vzniká, smícháme-li jisté přísady s vodou a pojivy. Jelikož se zednická malta klade v tenké vrstvě mezi tvárnice, neobsahuje jako přísadu žádné hrubé částice, ale pouze písek. Jako pojivo přichází do úvahy – v závislosti na použití – vápno, cement nebo nějaká směs obou. Čistá vápenná malta s vápenným hydrátem je velmi poddajná.Během dlouhé doby vázání nevznikají žádné trhliny. Vápenná malta však má nízkou pevnost a odolnost vůči počasí. Používá se většinou jako malta na vnitřní stěny, kde není vystavena agresivním vlivům.

Čistá cementová malta se váže rychle a je velmi pevná. Při schnutí trochu praská, a často se na ní objevují jemné trhliny. Jelikož cementová malta je méně elastická a špatně se zpracovává, používá se většinou jen tam, kde se požaduje opravdu vysoká pevnost.

Vápnocementová malta, obsahující obě pojiva – vápno a cement – v poměru 2:1, je dnes nejběžnější maltou, neboť v sobě spojuje dobré vlastnosti vápenné malty s pevností cementové malty. Tabulka vpravo nahoře znázorňuje poměry směsí pro různé druhy malty.

Menší množství malty se dají namíchat ručně ve vědru. V případě větší spotřeby se doporučuje použití míchačky. Při výrobě vápenné malty se nejprve nasucho smíchá písek s práškovým vápnem, a potom se přidá voda. Je-li písek vlhký, snadno se tvoří vápenné hrudky. V tomto případě je lépe vápennou hmotu promíchat s vodou, a až potom vmíchat písek. Totéž platí i pro vápnocementovou maltu. I cementová malta se většinou míchá nasucho, a až potom se přidá voda. Malta připravená k použití by měla být poddajná a pastovitá, aniž by tekla. Pro všechny maltové směsi platí, že se musí zpracovat dříve, než ztuhnou.

Stejně jako beton se může i malta dopravovat na staveniště hotová. Tyto směsi obsahují prostředek na zpomalení tvrdnutí, což umožňuje prodloužení doby zpracování. Tyto přísady jsou ostatně na trhu i pro domácí potřebu. Rovněž jsou k dostání i plastifikátory, které činí maltu zvláště plastickou a propůjčují jí mrazuvzdornost a vodotěsnost.

Pro drobnější opravy se obvykle používá hotová maltová směs nakoupená v obchodě se stavebninami. 

Od tvárnice ke zdivu: Techniky zdění

Výběr důležitého nářadí, které potřebujete pro zednické práce: 1 vodováha, 2 dláto, 3 dřevěná úhelnice, 4 kladívko na vytahování hřebíků, 5 dláto na seškrabávání malty, 6 zednická spárovačka, 7 trojúhelníková zednická lžíce, 8 čtyřúhelníková zednická lžícVýběr důležitého nářadí, které potřebujete pro zednické práce: 1 vodováha, 2 dláto, 3 dřevěná úhelnice, 4 kladívko na vytahování hřebíků, 5 dláto na seškrabávání malty, 6 zednická spárovačka, 7 trojúhelníková zednická lžíce, 8 čtyřúhelníková zednická lžíc

Pro dobrou práci potřebujete dobré nářadí. Jak pravdivé je toto řemeslnické pořekadlo, ví každý, kdo někdy zkusil na stavbě přiložit ruku k dílu. Tedy při nákupu nářadí pro stavbu vlastními silami není radno se řídit nejlevnějšími akčními nabídkami. Pro klasické zednické práce potřebujete především trojúhelníkovou nebo čtyřúhelníkovou zednickou lžíci. Trojúhelníková lžíce má příznivěji umístěné těžiště, přesto však manipulace s ní vyžaduje jistý cvik. Začátečníkům to jde většinou lépe se čtyřúhelníkovou lžící, která nabízí výhody při rozprostírání malty. Kromě zednické lžíce budete potřebovat zednické kladívko, dláto a paličku. Aby seděly všechny rozměry a aby všechny části stavby byly v zákrytu, nesmí chybět skládací metr, měřicí pásmo, zednický provázek, olovnice a vodováha.

Kromě kolečka, několika lopat, krumpáče a rýče jsou potřebné dvě až tři nádoby na maltu a několik stavebních nádob. Nezbytná je elektrická míchačka, pomocí níž lze namíchat menší množství betonu a potřebnou maltu. V neposlední řadě je potřeba asi deset lešenářských koz a nejméně tolik fošen o délce 2,5 až 3 m, jakož i pevný dřevěný nebo hliníkový žebřík.

Vázání zdiva

Aby zedník mohl rozdělit tlaky ve svislém směru a smykové a třecí síly od tvárnice k tvárnici ve vodorovném směru na dostatečně velkou plochu, musí při zdění zásadně používat vazáky. To znamená, že svislé stykové spáry mezi tvárnicemi dvou sousedních vrstev nikdy nesmí být jedna nad druhou.

Nejdůležitější krok při klasickém zdění: Do maltového lůžka se položí první tvárnice a vyrovná se.Nejdůležitější krok při klasickém zdění: Do maltového lůžka se položí první tvárnice a vyrovná se.
U pozdějších ložných spár na řadě zdiva se lžící udělá do malty mělký žlábek.U pozdějších ložných spár na řadě zdiva se lžící udělá do malty mělký žlábek.
Kvůli dotykové spáře se na tvárnici nanese trochu malty, tvárnice se uloží do maltového lůžka a přisune se k předcházející tvárnici.Kvůli dotykové spáře se na tvárnici nanese trochu malty, tvárnice se uloží do maltového lůžka a přisune se k předcházející tvárnici.
Malta, která při přisazení tvárnice z boku vyhřezna, se seškrábne lžící a znovu se použije.Malta, která při přisazení tvárnice z boku vyhřezna, se seškrábne lžící a znovu se použije.

Formáty tvárnic

Asi nejoblíbenějším a stále dosti používaným stavebním prvkem u nás zůstává pálená cihla. Během své existence se cihla vyvíjela, a to kvalitativně i pokud jde o formát. Zákonitě vznikla jistá národní specifika. U nás se ustálil jednak velký formát, jehož délka je 29 cm, šířka 14 cm a výška 6,5 cm, jednak formát malý, jehož délka činí 25 cm, šířka 12 cm a výška 6,5 cm.

Oproti tomu v Německu si největší oblibu získal formát 24×11,5×7,1 a například v Anglii a některých dalších zemích formát 21,5×10,2×6,5­. Z těchto formátů vycházely i formáty tvárnic, bez ohledu na materiál. V současné době se stále více prosazují velkoformátové zdicí prvky z keramického střepu vylehčené svislými děrami, cihelné bloky a tvárnice a tvarovky z pórobetonu. Jednotlivé firmy mají obvykle vlastní modul, který je základem uceleného stavebního systému. Není tedy nic jednoduššího, než zvolit si jeden systém, a pak z něj stavbu prostě „poskládat“. Pro tyto systémy hovoří rychlost výstavby, nižší spotřeba malty a především to, že při dostatečné tloušťce zdí není nutná přídavná tepelná izolace. Navíc systémy obsahují nejrůznější prvky a doplňky, řešící jednotlivé detaily stavby. Pórobetonové tvárnice je možno libovolně opracovávat.

Důležité je neplést si skladebný, výrobní a skutečný rozměr jednotlivých prvků. Skladebný rozměr lze pochopit jako rozměr, který tvárnice teoreticky zaujme po zabudování do zdi, to znamená, že k výrobnímu rozměru, který udává výrobce, připočítáme ještě tloušťku spáry.

Pozor! Výkresy, které budou součástí vaší projektové dokumentace, uvádějí skladebné rozměry.

Zatímco běžné tloušťky stěn se dříve musely budovat pomocí složitých kombinací maloformátových cihel, dnes jsou k dispozici stěnové tvárnice velkých formátů. Místo kladení dvou nebo tří řad v jedné vrstvě je mnohem racionálnější zdění v jedné řadě (šířka tvárnice = tloušťka stěny).

Běžná výška cihlových bloků je 23,8 cm. Protože na spáru počítáme jen asi 1,2 cm, vychází výška jedné vrstvy zdiva na 25 cm. Při propočítávání výšky zdi tedy musíme vycházet z násobků 25.
Projektant obvykle vychází při návrhu stavby z modulu konkrétního stavebního systému, aby se omezilo pracné řezání a sekání bloků. Skladebná délka bloků vychází z násobků 12,5 cm.

Pórobetonové tvárnice se dodávají v rozměrech 25 (30, 37,5, 40)×24,9×59,9 cm nebo 20 (25, 30, 37,5)×24,9×49,9 cm nebo 25 (30, 37,5)×24,9×33,2 cm.

Směsi pro zednické malty

Skupiny malt vápenný hydrát hydraulické vápno vysokohydraulické vápno cement písek
I 1       3
    1     3
      1   4,5
II 2     1 8
        1 3
II a 1     1 6
      2 1 8
III/IIIa       1 4

Napojení stěn

Jedna z možností je postupné vyzdívání celého patra vrstvu za vrstvou s přesazenými tvarovkami. Protože je tato technika ale nepraktická, postupuje se většinou tak, že se nejprve vyzdí obvodové stěny patra, a přitom se připraví ozubení pro napojení příček vynecháním otvorů v obvodovém zdivu (1).

Ještě jednodušší řešení skýtá vyzdění schodového odstupnění. Schody se na příčce udělají jen tak daleko, jak je to pro ozubení potřeba (2). Jako racionální alternativa ke klasickému ozubení se nabízí technika na tupo. Nejprve se vyzdí pouze obvodové zdi. V místě napojení příček se do spáry instalují ploché kotvy z nerezové oceli (3). Tyto spojovací elementy později přijdou se svými volnými konci do spár příčky.

11
22
33
.
Líbil se vám článek?
 Váš příspěvek