Udírna spojená s grilem je parádní stavba pro slunné letní večery.
Dají se v ní vykouzlit až neuvěřitelné pokrmy, které nemají nic
společného s komerčními výrobky supermarketových řetězců. Výhodou je
opravdu nezaměnitelná vůně, kterou nelze nahradit jiným způsobem.
Jakou a kde?
Udírny jsou v podstatě
dvojího typu. První z nich je jednoduchá
krychlička, kdy se topí přímo pod uzeným masem.
Druhý z typů je jakási udírna do elka, topeniště je oddělené od
udícího prostoru a masu tak nehrozí spálení.
Elková udírna je daleko náročnější na prostor, proto ji
nestavíme na malých zahradách.
V podstatě se jedná o dva oddělené prostory,
o jakési samostatné stavby. Ty jsou spojeny rourou, kterou
se přivádí kouř z topeniště do prostoru, kde udíme. Je považována za
lepší, protože má stálý tah, a
oheň nehoří přímo pod masem a není nebezpečí jeho
spálení.
Pokud máme malou zahrádku, nezbývá nám nic jiného, než postavit
udírnu typického krychlového tvaru. Udící prostor
uděláme co nejvýše nad ohništěm, aby nám do masa
nezasahovaly plameny.
Stavba
Stavbu započneme, stejně jako u obyčejného domu,
vykopáním
mělkých základů. Do základu zabetonujeme kostru
udírny (nejlepší bude ji svařit
z lešenářských trubek). Ty potom postupně obezdíváme bílými
cihlami (obyčejné pálené by popraskaly), přičemž necháme
prostory pro průduchy pod topeništěm a dvířka na vyndávání popele.
Položíme rošt topeniště (nebo ještě
lépe-přivaříme jej ke kostře) a pokračujeme v obezdívání. Opět
nezapomeneme na díru pro dvířka.
Obezdíme ještě minimálně půl metru nad topeniště a
uděláme jakýsi překlad, který odděluje topeniště od udícího
prostoru.
Na ten si můžeme koupit betonový překlad, nebo hustou kovovou
síť. Položíme jej na cihly, nebo přivaříme na kostru a opět
pokračujeme v obezdívání. Necháme velký otvor na
dvířka udícího prostoru.
Takto pokračujeme, dokud nejsme spokojeni s velikostí prostoru pro uzení.
Navrch můžeme ještě zabetonovat trubky (nebo nějaké ocelové
tyče, pruty) na pověšení uzenin. Stavbu zakončíme
střechou. Buďto rovnou z betonového, nebo pomocí cihel vyzdíme
typickou špičatou stříšku. V každém případě musí být zakončena
alespoň krátkým komínkem z drenážní trubky (ideální
je dlouhý komín z komínové roury ke kamnům).