Lité podlahy jsou v českých domácnostech spíše výjimkou, ale jejich přesun z výrobních průmyslových hal do interiérů domu se poslední dobou velmi zrychluje. Pozornost si získává hlavně anhydridový povrch.
Jeho uživatelskou výhodou je hlavně samonivelační vlastnost – anhydrid se sám po nanesení na povrch vyrovná do dokonale rovného povrchu, takže odpadají starosti s jakýmkoli vyrovnáváním. Nanáší se v tekutém stavu a pracovat se s ním dá až 3 hodiny po nalití.
Výhodou je rychlost schnutí.
Anhydrid se může zatěžovat už po 24 hodinách a po pěti dnech je plně zatížitelný. Anhydridový povrch se dilatuje pouze pokud, jsou v místnosti přechody mezi různými výškami nebo prostory a bez podlahového topení. Anhydrid je pro podlahové topení ideální a může dobře sloužit jen jako roznášecí vrstva, ve které je topení ukryto a na ni je možné pokládat jakoukoli nášlapnou vrstvu. Nad betonovou mazaninou triumfuje svou lepší tepelnou vodivostí a lepším obtékáním topných trubek nebo drátů.
Nevýhodou je malá odolnost proti vlhkosti, zvláště tam, kde je dlouhodobá jako v prostorách bazénů nebo saun a nepříjemná reakce s kovy.
Do anhydridu není potřeba a není ani možné dávat kovovou výztuž, ale nesmějí jít ani prostupovat třeba kovové trubky. Tloušťka lité anhydridové vrstvy se pohybuje okolo 40 cm, podle podkladu, na který je nanášen. Pokud má být anhydrid finální nášlapnou vrstvou, je třeba ho ošetřit nátěry proti prašnosti.
Výhody | Nevýhody |
---|---|
Dobrá tepelná vodivost a obtékání topení | Malá voděodolnost |
Snadná aplikace | Reakce s kovy |
Samonivelační efekt | Horší možnost opravy spodních vrstev podlahy |
Rychlé vytvrdnutí | Prašnost |
Bezespárý povrch | |
Bez dilatace | |
Bez výztuže |
Lité terazzo – Více o znovu objeveném terazzu čtěte „ZDE“:{$link241} .
Směsi na bázi cementu – Trend bezespárých cementových podlah přišel z USA asi před 10 lety. Jsou to odolné lité podlahy, využívané zvláště ve veřejných velmi namáhaných prostorách.
Epoxidová polymerbetonová mazanina – Litím vzniká velmi odolný povrch, který vykazuje minimální objemové změny jako beton. Produkt je barven ve hmotě a finální výsledek se přebrušuje do hladkého lesklého povrchu.
Xylolitová mazanina – Xylolit se skládá z mletého magnezitu a roztoku z chloridu hořečnatého s výplní z dřevěných nebo korkových jemných pilin. Na podklad se nanáší ve vrstvě okolo 2 cm a může také tvořit podkladní roznášecí vrstvu. Dilatuje se ve čtvercích o ploše maximálně 30 m2.