Jednou z nejpodstatnějších vlastností podlahy je, že tlumí zvuk přicházející k nám z okolí. Co ale dělat, když tomu tak není nebo pokud podlaha tuto úlohu neplní dostatečně?
Pokud máte dlouhodobé problémy s hlukem třeba od sousedů, většinou je problém komplexní a nezávisí jen na podlaze. Jiná situace je, když právě vy jste výrobcem tzv. kročejového hluku, který se můžete pokusit ztlumit plovoucí podlahou.
Pokud je zvuk šířen vzduchem je pravidlem mu do cesty umístit, co největší počet překážek, které jsou co možná nejpohltivější a nejtěžší. To znamená si pořídit kvalitní dvojití okna s těsnícími rámy, vrstvou akustické izolace obložit stěny a pořídit si pod strop pohltivý podhled.
Když je hluk šířen konstrukcí nezbude nic jiného, než konstrukce, po kterých se chodí, od těch ostatních oddělit a tím zabránit přenášení vibrací a dalšímu šíření zvuku. K tomu jsou nejvhodnější právě plovoucí podlahy. Jak jejich název napovídá, plavou na stropní konstrukci na vrstvě měkké pružné akustické izolace a stejně tak jsou odděleny i od svislých stěn. Princip je to vlastně jednoduchý, ale často dochází k nepochopení systému a účelu plovoucích podlah. Opravdu podstatné je postupovat velmi pečlivě a montáž neodbývat, zvuk si cestu najde i přes sebemenší netěsnosti. Izolovat se tak musí i stropní prostupy, trubky apod. Více o plovoucích podlahách čtěte „ZDE“:{$link182}.
Pokud mluvíme o novostavbě rodinného domu, ujistěte se, že projektant s kročejovým hlukem počítá a v podlahách je dostatečná vrstva akustické izolace. Stejně tak v novostavbách bytových domů se informujte, jak jsou podlahy vlastně konstruovány, protože později sousedy nad vámi pak budete těžko přesvědčovat, že si musí na vlastní náklady opravit podlahu kvůli vašemu klidnému spánku. Všechny nové budovy by se také měli řídit hodnotami kročejové neprůzvučnosti podlahy pro jednotlivé podlahy, problém je, že hodnoty na opravdové stavbě se mohou lehce lišit.
Nejvíce problémů nastává ve starých bytových domech, a to zvláště panelových.
Nedostatečné řešení jakékoli akustické izolace musíte řešit komplexně, jinak bude naprosto bez efektu. Velmi napomáhá výměna oken za kvalitní moderní těsnící, dále instalace plovoucí podlahy. Problém může být s výškou podlahy, která může být vyšší, než jsou prahy. Účinným řešením je i obložit stěny zevnitř akustickou izolací a pod strop zavěsit akustické podhledy, to jsou ale řešení, které málokdo využije, protože znamenají nemalí záběr půdorysných či výškových čtverečných metrů již v tak malých bytech.
S „vrzáním“ podlahy při chůzi se setkáme u dřevěných podlah, ale i například u plovoucích podlah laminátových.
Dřevo je živý materiál, který neustále pracuje v závislosti na teplotě a vlhkosti místnosti.
Protože dřevo mění svůj objem, stává se zvláště u starých podlah, že mezery mezi dřevem nestačí a prkna vržou o sebe. Pokud se jedná o celodřevěný strop s dřevěnou podlahou mohou být na vinně trámy nebo latě, na kterých je povrch připevněn. Odstranění takové vady je složité, prkna se musí buď pečlivě přišroubovat nebo alespoň dotáhnout, aby neměla možnost pohybu, popřípadě se musí vyměnit. Vrzání třením ve spárách se dá řešit natřením podlahy a spár lněným olejem. Bohužel vrzání se objevuje i u nově montovaných plovoucích podlah a to překvapivě u laminátových. Na vinně je pravděpodobně zaklapávací systém dílců, který umožňuje opětovné rozebrání podlahy. Jelikož spojovací profily nejsou nijak povrchově ošetřeny, dochází v nich ke tření mnohem více než v podlahách lepených.