Těžké plovoucí podlahy jsou charakterizovány tloušťkou větší než 50 mm a váhou větší než 75 kg/m2. Hlavní rozdíl, který je odlišuje od plovoucích podlah lehkých je materiál roznášecí vrstvy. Zatímco u lehkých podlah se používají desky montované suchou cestou, u podlah těžkých tvoří roznášecí vrstvu silikátové mokré materiály. Ostatní principy, hlavně dilatace akustickou izolací, zůstávají u všech plovoucích podlah stejné.
Izolační vrstva – Na stropnici položíme akustickou popřípadě i tepelnou izolaci z minerálně vláknitých desek nebo ze speciálních akustických podlahových desek nebo izolací foliového typu (více o akustických izolacích podlah čtěte „ZDE“:{$link174} ). Akustickou izolaci uložíme i ke svislým zdem, tak aby se ostatní vrstvy podlahy nedotýkaly s žádnými přiléhajícími konstrukcemi. Na rozdíl od lehké podlahy musíme teď položit vrstvu hydroizolace, která zabrání navlhnutí izolačního materiálů od mokré roznášecí vrstvy. O materiálech pro hydroizolace podlah, se dozvíte více v „TOMTO ODKAZU“:{$link176} .
Roznášecí vrstva – Protože se roznášecí vrstva vytváří mokrým procesem musíme čekat větší pracnost a také delší dobu tvrdnutí materiálu, tedy dobu kdy se po podlaze nebude možné pohybovat v plném rozsahu. Základním materiálem je betonová mazanina, která se nanáší v tloušťce minimálně 50 mm, plus se přidává podpůrná kari síť.
V obytných domech se vrstva betonu může pohybovat od 50 do 100 mm, v průmyslových provozech až 350 mm.
Tento materiál se musí dilatovat v pravidelných čtvercích 3 krát 3 metry vložením speciálního plastového dilatačního pásku. Dále můžeme použít cementové mazaniny tloušťky přibližně 40 mm a velmi výhodné mohou někdy být lité samonivelační hmoty, jako je především anhydrid. Velmi rychle tvrdne a sám vyrovnává povrch, nevýhodou je mizivá odolnost proti vlhkosti a rezavění ve styku s kovy. V každém případě se musí roznášecí vrstva dimenzovat na zatížení podlahy, výhoda těžkých plovoucích podlah je právě v jejich odolné roznášecí vrstvě, která oproti montovaným deskám snese mnohem větší zátěž.
Nášlapná vrstva – Na nášlapnou vrstvu použijeme jakoukoli krytinu podle typologie příslušné místnosti. Můžeme též v méně náročných prostorách zpracovávat přímo roznášecí betonovou vrstvu podlahy broušením nebo nátěrem. Těžké plovoucí podlahy mají mnoho nevýhod, které vyvažuje velká odolnost a trvanlivost. Klade velké nároky na dobré provedení a vyrovnání betonové vrstvy, stejně tak na kvalitní pokládku hydroizolace.