Mezi nejčastější používaná média patří zemní plyn, dřevo (ve formě kusového dřeva nebo stále oblíbenějších pelet) a elektrická energie, popřípadě ještě zkapalněný plyn nebo topný olej. Možnost využití solárního záření je přinejmenším diskutabilní, vzhledem k relativně krátkému otopnému období u nízkoenergetických domů, během něhož je nabídka slunečního záření velmi malá.
Pro bezchybnou volbu energetického média by bylo nutné znát prognózu vývoje cen energií.
Takové údaje ale nejsou k dispozici a proto je volba vhodného energetického zdroje vždy jakýmsi krokem do prázdna. Roli při výběru tu mohou hrát tedy i případné kontakty budoucího vlastníka domu, osobní zkušenosti, případně braní ohledu na tzv. šedou energii. Šedá energie je termín používaný nejen ve stavebnictví a znamená energii, která je potřebná k výrobě stavebních hmot a k výstavbě domu. Její přesné vyčíslení je velmi obtížné, protože závisí také na spotřebě energie při výrobních procesech.
Úřední předpověď cen elektrické energie v roce 2005 správně předpokládala nárůst cen o 30% během čtyř let. Tím se ČR přibližně vyrovnala západoevropským zemím. S velkou jistotou lze předpokládat, že cena energie již nikdy nižší nebude.
Volba zdroje tepla je důležitým krokem při úspěšném návrhu. Základním vstupním údajem pro návrh energetického zdroje je stanovená tepelná ztráta budovy. Tu lze vypočíst například jednoduchou obálkovou metodou, nebo některou z pokročilých softwarových aplikací. Jedním dalších z kroků je výběr správného energetického zdroje – kotle správné velikosti, výkonu a účinnosti.
U kotlů na dřevo budou mít přednost zplyňovací kotle s vysokou efektivitou spalování. Plynové kotle je třeba volit tzv. kondenzační, které jsou schopny využívat i teplo z odváděných spalin. U kotlů na pelety je třeba sledovat také účinnost spalování a emisní vlastnosti, ale i zásobování palivem a jeho skladování. (viz kapitola Kotle na pelety. Pelety).
Je také třeba počítat s možností, že v případě záměru stavět nízkoenergetický dům nebude snadné nalézt dostatečně malý zdroj tepla (kotel), tak aby po většinu roku pracoval optimálně. Tento problém řeší akumulační nádrže (= integrované zásobníky tepla, IZT), které navíc mohou akumulovat energii produkovanou různými zdroji, jako je kotel, solární systém či elektrické topné tyče. V tomto systému lze navíc efektivně s výhodou připravovat teplou vodu.
Nešvarem našich zemí je časté spalování dřeva v kotlích určených pro uhlí.
Takové spalování je však málo efektivní a je při něm produkováno velké množství emisí. Kotle na kusové dřevo mají vysokou efektivitu spalování – spaluje se v nich dřevoplyn, který se z dřeva uvolní v násypce kotle. Palivem je polenové dříví, které lze míchat i s pilinami a jiným dřevním odpadem. Palivo do těchto kotlů musí být suché (vlhkost do 20 %).
Na trhu jsou z konstrukčních důvodů kotle od výkonu 18 kW. Zde se vracíme k problému zmíněnému v úvodu, kdy je tato hodnota pro kvalitně provedený dům příliš vysoká. Aby kotel nemusel pracovat neefektivně, je zde vhodné doplnit systém vytápění výše zmíněnou akumulační nádrží. Kotel pak pracuje na plný výkon jen jistou dobu a teplo se uloží pro pozdější potřebu v akumulační nádrži. Po nabití se kotel přepne do tzv. teplé rezervy, kdy palivo zvolna prohořívá a kotel má minimální výkon, ale i minimální spotřebu paliva. Takto tedy stačí přikládat dřevo do kotle jen občas, odpadá tedy v moderním domě nepřípustné ranní roztápění, či přikládání na noc. Regulace vytápění si podle potřeby odebírá uložené teplo do otopných ploch. Kotle tohoto typu vynikají nejvyšší účinností spalování při nejnižších emisích. Akumulační nádrž lze doplnit například o dohřev solárním systémem nebo jiným vhodným zdrojem tepla. Nevýhodou systému je nárok na prostor (kotel + akumulační nádrž) a cena akumulační nádrže.
Pelety jsou malé válcovité bločky vytvořené stlačením čistých pilin a dřevního odpadu bez jakýchkoli chemických pojiv. Vyznačují se vysokou výhřevností cca 4,9 kWh/kg. Podíl popela pelet je méně než 0,5 % a tento může být s výhodou použit jako zahradní hnojivo. Topení peletami je jednoduché a nekomplikované a jejich používání jako paliva se k nám postupně rozšiřuje z Německa a Rakouska. Tamější produkce pelet je téměř dvakrát větší než jejich spotřeba. Jejich výhoda spočívá také v nezávislosti na médiích na bázi ropy a zemního plynu, které se do střední Evropy musí dovážet z nejistých východních destinací.
U nás je zatím cena kotle na pelety více než dvojnásobná ve srovnání s kotli na kusové dřevo, cenu zvyšuje také potřeba skladu pelet a případného (nejčastěji šnekového nebo nasávacího) dopravníku do kotle.
Lze ale předpokládat, že tento rozdíl se bude rychle snižovat. Pelety mohou být dodány na místo spotřeby jen jednou ročně, 2× – 3× za sezónu je nutné vyprázdnit nádobu na popel. Jejich další výhodou je CO2 – neutrální spalování.
Technická data:
Průměr | 6 mm |
Délka | 10 – 30 mm |
Výhřevnost | 4,9 kWh/kg |
Obsah popela | <5% |
Sypká hmotnost | 650kg/m3 |
Interiérová kamna a krby mohou elegantně doplnit interiér domu a díky své jednoduchosti jsou nejspolehlivějším zdrojem tepla. Část jejich výkonu se odvádí do systému vytápění – akumulační nádrže. Mohou tak fungovat jako zdroj tepla pro celý dům. Jistou nevýhodou je nutnost nošení dřeva a vynášení popela, a také nevyhnutelné zatížení obytného prostoru prachem z popela. Komplikované je také předávání tepla do vzduchu (sáláním) a do vody v nádrži. Obvykle jsou 2/3 tepla předány do místnosti a 1/3 do topení. Místnost s kamny se tak může snadno přehřát.