U truhlářských, nebo řezbářských dlát, ale i hoblíkových nožů, je třeba dát velký pozor na jejich ostrost. Tupé dláto je nejhorší vizitka kutila, dřevo spíše vytrhává a pracovat s ním vůbec není žádné potěšení.
Hrubé nabroušení dlát a hoblíkových nožů je dobré provádět alespoň ze začátku, než získáme nějaký cit, na hrubém brusném kameni v olejové lázni. Po získání citu lze nabrousit dláto také na velkém a pomalém kotouči brusky.
Dláto se brousí jinak než nože, nemají symetrické ostří, ale jsou skloněné k jedné straně.
Na rozdíl od nich je totiž brusný pohyb dláta po kameni stále stejným směrem dopředu a zpět. Nejprve se ale zamyslíme na jaké dřevo budeme dláto používat.
Obecně platí, že čím měkčí dřevo, tím menší sklon ostří. Tento úhel by měl být od 20 do 30 stupňů, 20° na měkká dřeva jako například smrk, nebo jasan, 30 stupňů se používá na dubové dřevo. Další věc, na kterou je potřeba si dát pozor je tvar ostří. Nesmí být vypouklé, ani vyduté, ale dokonale rovné, jako podle pravítka.
Pro obtahování dlát se používají co nejjemnější brusné kameny (většinou mají bílou barvu) namočené v olejové lázni. Použití oleje je velice důležité pro výslednou kvalitu ostří. Předem upozorňuji, že obtahování dlát nebo hoblíkových nožů je velice zdlouhavé činnost a nezřídka se stává, že jedno dláto brousíte třeba celé dopoledne.
Při dobrušování se používá stejná technika jako při broušení nahrubo a musí se dodržovat stále stejný úhel.
Když jsme spokojeni s kvalitou sklonu, můžeme také párkrát přejet rovnou stranu ostří, ale musíme dávat pozor abychom nesklopili brousek proti ostří.
To bychom mohli začínat broušení znovu.
Pokud je dláto jenom tupé, stačí jej nabrousit postupem uvedeným výše. Pokud ale jsou v ostří zářezy, je nutné nejprve tyto zářezy srovnat broušením natupo na kotoučové brusce. Teprve když jsou zářezy a záseky srovnané, můžeme přistoupit k vlastnímu broušení. To potom trvá téměř celou věčnost a proto je lepší o dláta pečovat, nenechávat je padat na zem, nesnažit se s nimi přesekávat hřebíky a tak dále.