Jistě nemusím vysvětlovat, co to paneláková koupelna je – mnozí to jistě z vlastní zkušenosti znají. Jedním z jejích největších handicapů jsou bezpochyby její rozměry – nejběžněji 150 × 200 cm, což je opravdu žalostně málo. Pozůstatkem doby jsou také otáčecí umyvadla, která měla posloužit k úspoře prostoru. Vanová baterie tak sloužila zároveň jako umyvadlová. Poslední zbyteček prostoru pak většina obyvatel využila pro umístění pračky, protože jiné místo pro ní prostě nebylo.
Velkým problémem se též stal materiál, ze kterého bylo celé jádro zhotoveno – kouzelný umakart. V těch nejstarších provedeních v neurčitě zelené barvě, která už tak malou koupelnu ještě více opticky zmenšila. Mnoho nešťastných nájemníků ve snaze o vylepšení nalepilo béžové tapety – ty se ale díky vysoké vlhkosti často odlepovali a na jejich povrch se rzí prokreslovali spoje umakartových desek. Stěny se navíc díky špatné stabilitě a provedení v mnoha realizacích zkroutili.
Nesmutněte – i z panelákové koupelny můžeme dnes vyčarovat supermoderní zázrak, ve kterém se budeme těšit z každého čištění zubů.