Dřevostavby – výhody a nevýhody

Dřevostavby se v poslední době těší stále větší oblibě. Přesto je jejich podíl na domácí výstavbě stále minimální. V porovnání se sousedními zeměmi jako je Rakousko a Německo až zanedbatelný. Důvodem může být obecná nedůvěra v dřevěné konstrukce, přestože veškeré mýty byly mnohokrát vyvráceny.

Výhody dřevostaveb

U stavby dřevostaveb se jedná o suchou výstavbu. Samotná stavba je tudíž velmi rychlá a technologicky nenáročná (je možno pracovat i v zimě). Také dopravní nároky na dodávku materiálu jsou nízké, stavba je montována z jednotlivých prvků, jejichž rozměry a hmotnost jsou v porovnání s jinými materiály zanedbatelné.

Dřevo je přírodním materiálem. Jako jediný stavební materiál má pasivní bilanci CO2, což znamená, že během své existence více tohoto skleníkového plynu absorbuje než vyprodukuje (započítána je i produkce spjatá s úpravou dřeva a jeho následném využití například jako konstrukčního materiálu). Navíc je to materiál plně obnovitelný.

Dřevostavby lze tedy do jisté míry považovat za stavby ekologické.

Obavy investorů z technických vlastností dřeva nejsou opodstatněné. Dřevostavby musí splňovat veškeré technické normy (tepelná technika, protipožární bezpečnost, akustika, životnost konstrukce, apod.) a ve výsledku mají plně srovnatelné vlastnosti se stavbami z jiných materiálů.

Nevýhody dřevostaveb

Hlavní nevýhodou je nutná větší pozornost věnovaná projektu stavby, tedy vhodně zvolená technologie s vyřešením všech detailů po konstrukční stránce. Na funkčnost a především životnost dřevostavby má totiž správný návrh a bezchybné provedení stavby hlavní vliv. V tomto ohledu se vyplatí přenechat tuto práci odborníkům a nepouštět se do stavby svépomocí, pokud si nejsme stoprocentně jisti, že problematice dřevostaveb opravdu rozumíme. Především oblast vlhkostního režimu stavby (difuze vodních par a zamezení jejich kondenzaci v konstrukci), a s ním spojené tepelně-technické vlastnosti stavby vyžadují opravdu kvalitní řešení.