Příčky při rekonstrukci

Příčky jsou nenosné dělící konstrukce mezi místnostmi. Neplní sice nosnou funkci, ale musí splňovat zvukově izolační vlastnosti.

Dle způsobu provedení rozlišujeme příčky:

  • mokré zdění
  • suchá výstavba

Zděné příčky (mokré zdění)

  • tradiční cihlové
  • z pórobetonových tvárnic
  • sádrové tvárnice
  • estetické skleněné tvarovky

Tyto příčky mají větší tíhu než montované příčky. Při rekonstrukci je potřeba zvážit únosnost stropní konstrukce a po té zvolit vhodný materiál. Jejich výhodou jsou dobré zvukověizolační vlastnosti a bez problému unesou těžší zařizovací předměty (WC, bojler…). Příčky se zdí do šňůry u větších rozpětí pomocí vodícího prkna.

Styk příčky a nosné konstrukce, by měl být správně vyřešen, aby se nepřenášelo zatížení do příček, které by mohlo způsobit její narušení (u podlahy se zdí do cementové malty, u stropu je spára vyplněna pružným tmelem.

Rozvody instalací se musí vysekávat. Zděné a pórobetonové příčky se omítají, kdežto sádrové příčky omítku nepotřebují. Přísun světla a doplnění interiéru zaručí prosklené příčky. Příčky se zdí na hrubou podlahu, až po jejich dokončení se realizuje podlaha.

Lehké příčky (suchá výstavba)

Výhodou těchto dělících konstrukcí je jejich nízká hmotnost, realizace bez mokrého procesu, snadná demontovatelnost a jednoduší rozvod potrubí a elektroinstalace.

Nejčastěji se montují sádrokartonové příčky na dřevěný, či ocelový rošt, mezi který se vkládá zvuková izolace.

Na rošty se dále připevňují sádrokartonové desky, kde spáry mezi nimi se tmelí. Po zaschnutí se tmel brousí, což způsobuje vysokou prašnost, je s tím potřeba počítat dopředu, hlavně pokud je již prostor obývaný. Před uchycením samotných sádrokartonových desek se zhotoví všechny instalace. Do spáry mezi příčku a nosnou konstrukci se vkládají pružné pásky. Do prostor, kde se předpokládá výskyt vlhkosti, se aplikují sádrokartonové desky s povrchovou úpravou proti vlhkosti.