Výměna střešní krytiny

Ne vždy hezká znamená účelná. Je potřeba znát základní technické požadavky, kterými jsou životnost, sklon střechy, snadná oprava, ale samozřejmě i estetika a barevnost. Bere se ohled také na okolní zástavbu, památkovou péči a ekonomickou stránku věci.

Typy střešních krytin:

  • pálená střešní taška
  • vláknocementová krytina
  • plechová krytina
  • živičné šindele
  • asfaltové pásy
  • betonová střešní krytina
  • speciální střechy: zelené, dřevěné, rákosové, skleněné, plastové
  • zakázaná střecha: azbestocementová („eternitová“) nahrazená vláknocemento­vými prvky

Pálená střešní taška

U nás má dlouholetou tradici pálená střešní krytina vhodná do zdejší zástavby. Je relativně lehká, snadně se s ní manipuluje a rekonstrukce není složitá. Je ale velmi křehká, porušené tašky se musí vyměnit, protože již ztratily svojí odolnost vůči povětrnostním vlivům, kterou zaručuje povrchová úprava tašek. Špatnou odolnost vůči mrazu se výrobci snaží eliminovat lepšími povrchovými úpravami (engoba, glazura).

Krytina se pokládá na laťování, při její výměně se dolní hrana tašky nadzvedne a zatlačí směrem od sebe, tašku pootočíme a vysuneme.

Opačným způsobem nasadíme novou tašku. Pokud je taška přibitá hřebíkem, je výměna složitější. Musí se odstranit všechny tašky nad porušeným prvkem nebo z vnitřní strany odříznout hřebíky pomocí plátu pilky na železo a protáhnout tašku dovnitř.

Sklon střechy u drážkové krytiny musí být minimálně 22˚, u krytiny bez drážkování potom minimálně 35˚.

Betonová střešní taška

Proti mrazu mají lepší odolnost betonové tašky v různých barevných kombinacích. Jsou těžší, proto nejsou vhodné při výměně krytin, kde se nesmí zvýšit zatížení nosné konstrukce krovu.

Do horských oblastí jsou naopak velmi vhodné právě kvůli větší tíze a lepší odolnosti vůči větru. Stejně jako pálená krytina se pokládá na laťování a její výměna se provede stejným způsobem jako u pálené tašky.

Sklon střechy u jednoduše kladených tašek je 15-90˚, u dvojitého kladení tašek 25-90˚.

Do řady lehčích krytin patří plechová krytina, živičné šindele a vláknocementová krytina.

Plechová krytina

Výhodou plechové krytiny je lehkost, nenasákavost a rychlá montáž, díky tomu je stále více oblíbená, ale právě její lehkost je mínus, které vynuluje správné ukotvení krytiny proti sání větru.

Obavy z hlučnosti při dešti jsou eliminované tepelnou izolací střechy, která částečně zabraňuje i hluku.

Správnou funkčnost krytiny zabezpečuje vzduchová mezera, protože bez dostatečné cirkulace vzduchu může dojít ke korozi.

Sklon střechy musí být minimálně 8˚.

Živičný šindel

Velmi snadno montovatelnou krytinou je živičný šindel. Je to poměrně nová krytina, která nabízí velkou škálu možností, ale na venkově může působit jako pěst na oko. Ukládá se na celoplošné bednění nebo dřevotřískové desky. Podklad může být opatřen podkladním asfaltovým pásem, hlavně u střech s menším sklonem, v tomto případě se pásy na podklad lepí. Tento druh krytiny dokáže pokrýt i složitější tvar střechy.

Poškozená místa se opravují asfaltovým tmelem vloženým do pistole a dobře se spojí s původním podkladem. Pokud je porušený celý šindel, dá se vyměnit kusově s tím problémem, že u starších jsou jednotlivé šindele k sobě slepené.

Sklon střechy musí být minimálně 15˚.

Vláknocementová krytina

Azbestocementovou krytinu nahradila zdravotně nezávadná krytina z vláknocementových prvků. Používají se spíše na opravu zemědělských a průmyslových staveb, méně často na rodinných domech. Používají se maloformátové a velkoformátové desky, které se uchycují k podkladu hřebíky a vichrovými sponami. Výměna této krytiny je náročná, musí se použít speciální nářadí.

Sklon střechy musí být laespoň 30˚.

Doposud byla řeč o šikmých střechách, ale ploché střechy je potřeba také opravovat. Příčin poruch je více, ale mezi zásadní problém je řazeno zatékání pod asfaltové pásy. Důvodem může být nedokonalé natavení jedné vrstvy na druhou, malá šířka pásu, špatné řešení prostupů střešní konstrukcí.

Po opakovaném opravování střechy z asfaltových pásů, způsobené např. špatnou montáží, můžeme zkusit další typ vrchní vrstvy, což jsou hydroizolační fólie z mPVC.

Mají nejen dlouhou životnost, ale díky světlé barvě se nemusí provádět konečné nátěry kvůli zamezení absorpce sluneční energie.

Zelené a jiné speciální střechy se používají spíše při novostavbách nebo při individuálních projektech kvůli požadavkům investora nebo fantazii architekta.