V posledních letech se velmi zvyšuje poptávka po venkovních dřevěných podlahách, které jsou skvělým doplňkem bazénů nebo teras.
K výrobě pochozích exteriérových roštů se používá exotických dřevin, které vlastnostmi převyšují i několikanásobně domácí evropské dřeviny. Jedná se hlavně o tvrdost materiálů, která může být skutečně velká. Tvrdost pro určitou dřevinu můžete jednoduše vyčíst z tabulek s relativní tvrdostí dřeva, kde jako 100 % je brán dub. Cizokrajné stromy obsahují speciální silice, které zabezpečují voděodolnost dřeva, takže se nemusí již speciálně upravovat. Tyto dřeva se také vyznačují menšími prostorovými změnami v závislosti na vlhkosti, protože vlhkost je jejich přirozené prostředí a jsou před ní chráněni vysokou hustotou vláken.
Problémem je postupné ztrácení barvy dřeva. Reklamní obrázky nám vždy nabízejí krásné tmavě zbarvená dřeva, ale je potřeba si uvědomit, že skutečnost je jiná! Moderní tmavá dřeva dlouho nedrží svou barvu a časem se jí mění na šedivou.
Tento efekt lze odstranit pravidelným olejováním dřeva.
Druh dřeva | Relativní tvrdost (%) |
---|---|
Smrk | 42 |
Borovice | 48 |
Dub | 100 |
Teak pralesní | 118 |
Merbau | 136 |
Bambus | 162 |
Ipe (Brazilský ořech) | 174 |
Ironwood | 196 |
Podklad je štěrkový nebo betonový, každopádně musí být povrch rovný a stabilní. Aby skrz štěrk nedocházelo k prorůstání zeleně použijte umělou folii. U betonového podkladu zřiďte drenážní kanálky přibližně 1 metr vzdálené. Poté se položí nosný rošt z latí, na který se již šroubují jednotlivá pochozí prkna. Ty musí mít spáry široké asi 10 mm, kvůli smršťování při velkých rozdílech teplot a vlhkosti ve venkovním prostředí. Prkna či desky se připevní k roštu vruty, které jsou dvakrát delší než tloušťka dílů, poslední vrut nesmí být od konce prkna dále než 5 cm kvůli možnému ohýbání materiálu. Neopracovaná čela jde zbrousit ruční bruskou.