Rovinnost podlahy je jednou z jejích nejdůležitějších vlastností. Pokud budou spodní vrstvy podlahy nerovné, nemůžete očekávat dokonalý výsledek ani navenek. Proto se také rovnost měří na roznášecí vrstvě a ne na vrstvě nášlapné.
U nových podlah si stačí dát pozor, aby všechny vrstvy byly všude rovnoměrné. Montovaná roznášecí vrstva z vláknitých desek se musí pečlivě zaspárovat a jemně zbrousit, stejně tak nesmí vyčnívat žádné šrouby. Betonová mazanina se musí stahovat, co nejrovnoměrněji a ve finále se může uhladit rovnými ocelovými hladítky nebo při větších plochách strojově rotačními hadičkami. Jako roznášecí vrstvu můžeme také eventuelně použít rovnou některé samonivelační hmoty jako například anhydrid, který má velké výhody ve snadné aplikaci a rychlém zatvrdnutí. Anhydrid je velmi citlivý na vodu a reaguje s kovy, proto se musí finální povrch hladit pouze nerezavějícími hladítky. Další materiálovou variantou je cementová směs s plastifikátory, které jí propůjčují samovyrovnávací schopnosti.
Vždy se nakonec před pokládkou finální vrstvy podlahy ujistěte, že podlaha je opravdu čistá a odstraněná od všech nečistot třeba zbytků malby a podobně.
Nejlépe podlahu před montáží zameťte a vysajte, protože i malá zrnka písku mohou způsobit velkou paseku.
Ideální pro rekonstrukce starších podlah jsou tzv. samonivelační stěrky. Jsou to lité hmoty, které v jedné nebo ve více minimálních vrstvách napraví problémy s nerovnou podlahou. Důležitá je příprava podkladní vrstvy, na kterou budeme stěrku aplikovat.
Odstraňte z povrchu jakékoli nečistoty, prach a mastnotu. Při přichycených nečistotách je třeba betonovou vrstvu přebrousit. Na čistý povrch přijde penetrační nátěr, který snižuje nasákavost a zvyšuje pevnost povrchu. Penetrace vybíráme podle stupně nasákavosti povrchu, to zlepšuje přilnavost následné stěrky k povrchu a její větší pevnost a zamezuje nepříjemnému drolení vrstvy. Penetrace se nanáší jako obyčejný nátěr štětcem nebo válečkem a mezi každou vrstvou se nechá zaschnout.
Samotná stěrka se připravuje z prášku smícháním s určeným množstvím vody nebo jiné příměsy a důkladným strojním promísením. Na povrch se prostě lijí a poté dohlazují hladítky, to je možné provádět ručně nebo strojně. Jelikož stěrka si udrží svůj tekutý stav při normálních podmínkách maximálně půl hodiny je mezní dobou zpracování 20 minut. Proto by mělo aplikaci ručně provádět více osob a to do rozlohy plochy 100 m2, nad tuto velikost se používají licí stroje.