Teplovzdušné vytápění využívá k ohřevu prostor teplý vzduch. Ten je přiváděn přímo do vytápěné místnosti. Jako zdroj tepla může být využíván odpadní vzduch, jehož teplo je pomocí rekuperace využito k ohřátí čerstvého vzduchu na požadovanou teplotu. A ohřátý čerstvý vzduch je pak dopraven do vytápěných místností.
Zdrojem tepla teplovzdušného vytápění může být ale také například krb nebo krbová kamna.
Teplovzdušné vytápění je možné kombinovat i se systémem větrání.
Rekuperační jednotky mohou sloužit čistě k větrání budovy nebo mohou být v kombinaci s teplovzdušnou jednotkou pro vytápění. Taková soustava pak využívá znehodnocený vzduch, který v sobě ale obsahuje teplo.
Jedná se o odpadní vzduch například z kuchyně, z koupelny, z WC – využito je odcházející teplo z jednotlivých elektrospotřebičů, teplo vzniklé při vaření, při svícení i teplo vzniklé metabolismem lidského organismu.
Do rekuperační jednotky je pomocí ventilátoru přiváděn čerstvý vzduch, kterému je následně předáno elektrickým ohřívačem teplo z odpadního vzduchu. Znehodnocený vzduch se filtruje, aby neobsahoval prach a zápachy. Zahřátý vzduch je pak rozváděn do jednotlivých místností.
Krbová vložka je umístěna v topné komoře, neboli vzdušníku, ze kterého se rozvádí vzduch do dalších místností. Tepelný výměník nasává ve spodní části krbu studený vzduch, ten se uvnitř ohřeje, a poté stoupá ohřátý vzduch nahoru. Pomocí potrubí může být následně rozveden do dalších prostor.
Nevýhodou teplovzdušného vytápění je vyšší víření prachu a možný přenos pachů skrz potrubí společně se vzduchem.
Krbová kamna s teplovzdušným výměníkem, z něhož se rozvádí teplý vzduch do dalších místností.
Nevýhodou teplovzdušného vytápění je vyšší víření prachu a možný přenos pachů skrz potrubí společně se vzduchem.