Dvojitá fasáda se skládá ze dvou různých plášťů, z nichž má každý svoji funkci. Tento druh fasád se používá hlavně u výškových budov a kancelářských budov. Často se využívá jako systém transparentní, takže je převážně prosklený. Fasáda je převážně kotvena na stropní desky, je nesena sama sebou a netvoří nosnou část objektu, jak je tomu u klasických fasád.
Pomáhá také vnitřní funkce ochránit od negativních vlivů vnějšího prostředí. Těmito negativními vlivy mohou být hluk nebo vítr. Přispívá k lepšímu klimatu v interiérech budov a šetří peníze za klimatizaci a vytápění.
Fasáda se skládá ze dvou plášťů a vzduchové mezery.
Vnější plášť slouží jako ochrana proti vlivům prostředí, jako je hluk, vítr, špatné počasí a znečištění.
Je možné na něj osadit stínící prvky a potom v něm také naleznete otvory pro přívod a odvod vzduchu, který vniká do následující vzduchové mezery.
Vzduchová mezera u dvojitých fasád se pohybuje obvykle od 100 mm – 1500 mm. Do nejužších vzduchových mezer se dostanete jen při otevření okna. Ty větší od 600 mm už bývají průchozí. V meziprostoru se upravuje vzduch pro použití v interiéru, čistí se tu vnitřní fasáda a mohou se sem umístit i stínící prvky. Poslední součástí je vnitřní plášť, který má obvykle stejnou konstrukci jako plášť vnější. Vždy skrz něj musí prostupovat kotvy pro plášť vnější.
Inteligentní fasády jsou využívány v ekologickém řešení hlavně velkých budov. Pomáhají šetřit energii na provoz takovýchto komplexů a využívají naplno přírodní energii, díky které snižují nároky na klimatizaci a vytápění budov. Inteligentní fasáda se dokáže přizpůsobit rozdílným denním a ročním podmínkám. Přírodní energií, kterou využívá, může být energie ze slunce, větru, vody, či země.
Měla by svým fungováním zabezpečit vytápění, chlazení a osvětlení využívaných prostor. Tyto fasády nám pak umožňují například otevřít okno i v nejvyšším patře výškové budovy, kde byly doteď prostory uměle ovládány. Klimatizace je právě jedna z nejdražších součástí větších komplexů.
Navrhnout takovou fasádu je velmi složité, proto se k tomu často využívají počítačové simulace, které napodobují místní podmínky. Fasáda sama by měla spolupracovat s vnitřním prostorem, kde se hodně využívá přírodního osvětlení, a stínění. Stínící prvky jsou navrhovány přesně tam, kde jsou potřeba.
Funkce větrané mezery se mění, jednou ochlazuje, jednou zase ohřívá.
Příkladem mohou být fasády dvojité, které využívají v zimě předehřátý vzduch z mezery k větrání a v létě mezera slouží jako ochlazovací prvek.